• Bilance dva-nula-jedna-sedm

    2017 ve zkratce: V lednu jsem točil kilometry a makal na špatně nastavené zakázce. Téměř celý únor jsme strávili na Kanárech. Začal jsem jako kontraktor kódovat na zahraničních projektech. Vyhrál jsem béčka na Paprsku a oblastní mistrovství na Skřítku. Zajeli jsme na společnou dovolenou celá rodina. Na chatě v Bělči proběhl indiánský tábor. Podíval jsem se pracovně do Přerova, Bratislavy, Mnichova a Göteborgu. Váleli jsme šunky u moře. Janča nastoupila do nové práce. S klukama jsme vychytali azuro v Orličkách. Stříbro a zlato z MČR štafet a družstev. Uběhl jsem 26km v Rychlebech. Hustě pracovní podzim.

  • Podzim

    Na Hané nám začaly dny šednout tradiční depresivní mlhou, práce je jako každý rok v tomto období nejvíc a když se nám ani nepodařilo uniknout na víkend do Beskyd, tak je potřeba se z toho trochu vypsat (a vyspat).

  • Nezapomenutelný zážitek v Zapomenutých horách

    Zavírák letošní běžecké sezóny proběhl minulý víkend v Rychlebských horách. Pod propagačním názvem Zapomenuté hory se ukrýval trailový závod s možností výběru ze tří vzdáleností - 24, 44 a 74 km. Pokud jsem si chtěl užít běžecký závod, tak v úvahu přicházela jen ta nejkratší.

  • Mistři!

    Po dvou letošních jesenických vítězstvích (1, 2) jsem si říkal, že by to chtělo nečekaně povedenou sezónu zakončit ještě jedním zamáváním z nejvyššího stupínku bedny. A kde jinde, než na Mistrovství štafet a družstev v Jeseníkách, které už beru jako svůj domácí terén. V září jsem kromě jiného stihl dva těžké běžecké tréninky v okolí Skřítku a do kopců u Svaté Trojice jsem si věřil. Pak ale přišla tradiční podzimní rýmička, díky které jsem dva týdny před závody jen odpočíval a sebedůvěra zmizela jak Mára před úklidem hraček.

  • Chlapská akce v Orličkách

    Po loňském úspěšném testu v Javorníkách jsme i letos naplánovali akci, při které se z mamánků stávají téměř dospělí chlapi (Zuzka promine). Zatímco dříve sloužila k takovému účelu vojna, nyní leží zodpovědnost na mužském rodinném elementu. A tento rok si elementi tak věřili, že vyrazili s potomky do Orlických hor na celé čtyři dny. Doplněno hromadné foto všech zúčastněných a foto z výletu maminek na Paprsek.

  • Bílý sejři na jihu Itálie

    Před týdnem jsme se vrátili z takové experimentální dovolené - byli jsme v hlavní sezóně u moře a nic jsme tam nedělali, nikam necestovali a nikde nechodili. Po všem tom skandinávském cestování nebo výletování po Španělsku mimo sezónu to byla pro nás naprosto nová zkušenost.

  • Bobo Kap vol.2

    Bobo Kap: závod, kde znalost terénu vítězí nad počtem naběhaných kilometrů! Takové by mohlo být motto tradičního prázdninového provětrání na chatě v Bělči. Bobanův pořadatelský tým nám letos opět naservíroval čtyři vymazlené etapy se sníženou schopností orientace. A opravdu mě to hodně bavilo.

  • Indiánský tábor

    Doby Piškot Kapu jsou už definitivně pryč, takže bylo potřeba dát naší chatě u Bělče nový impuls v podobě krátkého stanování s dětmi. Nápad překvapivě zaujal téměř všechny oslovené, takže se nám o tomto víkendu prostřídalo na chatě 11 malých indiánů a několik starších z různých kmenů.

  • Rodinný sraz v Rakousku

    Letošní rodinná dovolená v Rakousku byla takový malý experiment, protože jsme nikdy nebyli v Rakousku na dovolené a nikdy jsme taky nebyli na společné rodinné dovolené. A jak to tedy vyšlo?

  • Týden v Hradci

    Podobně jako loni jsme i letos strávili týden v mém rodném městě. Začíná to být pro mě čím dál tím větší exotika se procházet po Hradci. Pokaždý čekám, že potkám nějakýho známýho ze školy, ale jedinou jistotou zůstává bohužel jen čokohlídka u Prioru. Jo a máme konečně náhradu za náš foťák co umřel na Kanárech, tak jsou i nějaký fotky odjinud než z mobilu.

  • Jak jsem se stal hanáckým mistrem (nejmladších rakváčů)

    Letos na jaře to s běháním nevypadalo nijak růžově - po solidním lednu a únorovém točení na Kanárech přišly tradiční březnové rýmičky následované dubnovými pracemi na zatravnění naší zahrady. Nakonec se mi ale podařilo uloupit dvě cenná vítězství, to první na Paprsku a to druhé minulý víkend na tříoblastním závodě na Skřítku, který byl současně mistrovstvím Hanácké a Moravskoslezské oblasti.

  • Kempování v baru

    Před dvěma týdny jsme se s Jančou zúčastnili tak trochu jiné konference (oficiálně ne-konference) Barcamp v Brně. Jedná se o mezinárodní síť workshopů a přednášek z oblasti nových technologií, podnikání, marketingu a osobního rozvoje. Zatímco v minulosti převažovala spíše vývojářská témata, tak v poslední době frčí spíše ten osobní rozvoj (což sebou nese bohužel dost bulšitu).

  • Kančí se šípkovou na Kelčském Javorníku

    Minulý víkend jsme se pokusili uniknout teplu tradičním způsobem - vyrazili jsme někam na hory. Nebyly to teda žádné velehory, ale i v Hostýnských vrších jsou vcelku solidní kopce. Cílem byla nedávno postavená rozhledna na Kelčském Javorníku a slunečné počasí slibovalo více než slibné výhledy.

  • Svobodovic double na Paprsku

    Na orienťák s centrem u chaty Paprsek jsem se těšil celé jaro a byla to jedna z motivací k tréninku. Jak z blogu víte, tak výlety za místními borůvkovými knedlíky jsou v naší rodině velmi oblíbené a na Paprsek se většinou podíváme několikrát do roka. A nebudu zastírat, že svou roli hraje i nostalgie - přesně před dvaceti lety jsem tam běžel poměrně úspěšně áčkový žebříček jako téměř osmnáctiletý dorostenec (centrum bylo tehdy dole u chaty Olšanka).

  • Fotokniha od Saal Digital

    Po přestěhování nám zůstaly v šuplíku rámečky s fotkama za uplynulé roky - už jich bylo poměrně hodně a nemáme zatím nějaké vhodné místo, kam bychom je chtěli pověsit. A tak jsem přemýšlel (!), jakým dalším způsobem archivovat fotky v nějaké trvalejší a stále přístupné podobě mimo web. Nad fotoknihou jsem začal špekulovat už předloni, kdy jsem dostal jednu při zakončení Piškot Kapu a podruhé se o slovo přihlásila, když ji kamarádka Sandra použila pro realizaci svého portfolia.

  • Sovinec

    S týdenním zpožděním pár fotek z dobývání hradu Sovinec. Pro oklamání hradní posádky jsme zvolili přístup od Valšovského dolu, odkud by útok čekal málokdo. Zkušeně jsme prošli okolo strážné ovce a krátce před polednem jsme úspěšně dobyli hradní krčmu. Mára s Adámkem ještě vyzkoušeli funkčnost hradních děl a po průzkumu panství z hradní věže jsme vyrazili zpátky k autu.

  • U tří veverek

    Minulý víkend jsem se byli vyvětrat na tradiční jarní akci v okolí Horní Lipové, kousek pod Ramzovou. Luxusní ubytování nám poskytl Penzion U Tří veverek - točené pivko, prostorná dětská herna, venkovní hřiště včetně tatrovek nebo odrážedel. Kdo z vás to má?

  • Dzbelský kotár

    Minulou neděli jsem se byl letos poprvé prosvištět na závodech, byť se jednalo jen o veřejný závod na Konicku s 8 soupeři na nejdelší trati (celkem bylo kolem 80 startujících). Nestává se to v této lokalitě často, ale jak les, tak trať velmi mile překvapily. Terén byl příjemně zvlněný a dobře průběžný, taková hanácká Vysočina. Na trati pak bylo mnoho dlouhých postupů (to jsem už dlouho nezažil!) a párkrát jsem fakt moc netušil, kudy by to bylo ideální.

  • Velký Kanár - únor v tahu

    V pondělí v noci jsme přifrčeli domů, takže už jen pár bodů, které mě zaujaly po třech týdnech strávených v Las Palmas. Zabrousíme na dětská hřiště, zkontrolujeme teplotu a rosný bod, projedeme se autobusem nebo se podíváme jak funguje proudový motor.

  • Velký Kanár - trek z Cruz de Tejeda do San Bartolome

    Je půl deváté ráno, prší, mlha, klepete kosu při 5°C a říkáte si, proč jsem si nevzal na Kanáry rukavice. Zhruba po týdnu jsme vyrazili opět na přechod hor, opět ze sedla Cruz de Tejeda, ale tentokrát míříme na opačnou stranu do města San Bartolomé de Tirajana. A čeká nás téměř dvojnásobná vzdálenost oproti treku do Fonatanales - patnáct kiláků v horách s malým sokolem není výlet na Kokořín. Proto jsme raději vstávali chvilku po páté, aby bylo dost času na realizaci.

  • Velký Kanár - Artenara a Tejeda

    Po odjezdu Libuš se na horách zatáhlo a skoro celý týden tam bylo tak fekálně, že nemělo cenu ani koukat někam vzhůru. Dva dny jsme strávili na překvapivě moc příjemné pláži v přístavu až konečně ve čtvrtek nabídla předpověď něco jiného než mráček s kapkama a tak jsme vyrazili.

  • Velký Kanár - rodinný výlet do vojenského prostoru

    Jak už někteří díky Endomondu vědí, tak moje běžecká trasa vždy zabrousí do vojenského prostoru na severu ostrova. Původně jsem tam lozit nechtěl, přeci jen široký pás s ostnatými dráty a množství výstražných cedulí (byť notně starých) mě při prvním běhání zastavily. Ale podruhé jsem tam zahlédl pár běžců a od té doby tam běhám taky. Na jedno dopoledne jsem tam vzal i zbytek rodiny, přeci jen příroda je v té vojenské části celkem zajímavá.

  • Velký Kanár - Teror!

    Na Gran Canarii je spousta historických měst, ale jen jedno má tak atraktivní název, že se tam musíte vypravit - Teror! Z Las Palmas tam jezdí přímý autobus a za necelou hodinu jízdy po klikatých silničkách jste na místě. Teror patří mezi nejstarší města na ostrově, založen byl už v roce 1481 a hlavní atrakcí je malé historické centrum obklopující baziliku Virgen del Pino.

  • Velký Kanár - trek z Cruz de Tejeda do Fontanales

    Po válení na pláži je vhodné také provětrat větrovky, takže jsme vyrazili do hor. Byl to také poslední den před odletem Libuš a ta by nám neodpustila, kdybychom někam do kopců vyrazili bez ní. Osm kilometrů dlouhou trasu ze sedla Cruz de Tejeda do Fontanales nám poradil pdf průvodce.

  • Velký Kanár - maso v Maspalomas

    Pokud je náhodou na severu ostrova šeredně, nebo jste osamělí a toužíte po kontaktu s početným davem, pak je výlet na jih do Maspalomas jasná volba. Jako čekal jsem hotelové letovisko, ale realita i tak dost předčila očekávání. Věkový průměr 65+, pochybné restaurace na každém kroku, kýčovité obchody, uličky se stánky jak někde v příhraničí severních Čech.

  • Velký Kanár - kráter Bandama

    Pro první výjezd mimo město jsme si vybrali příjemný výlet okolo kráteru Bandama. Necelé čtyři kilometry dlouhá trasa vede přímo po úpatí kaldery a nabízí pěkné výhledy široko, daleko i hluboko. Pokud by to někomu nestačilo, tak lze sestoupit i na dno kráteru a zavzpomínat tam na dobu, kdy to tam bouchlo.

  • Velký Kanár v únoru

    Po loňském výletu na jih Španělska jsme letos zamířili ještě více na jih Španělska, na Kanárské ostrovy, konkrétně do hlavního města Las Palmas de Gran Canaria. Na zimu se tam slétává stěhovavé ptactvo dnešních dnů - digitální nomádi, takže únor jsme vyhodnotili jako ideální období pro jejich pozorování. Zatím jsme neměli moc štěstí a kromě jednoho ukázkového hipstera jsme žádného nomáda nezahlédli. První polovinu pobytu tu s námi bivakují Libuška s Aničkou, i přes solidní online i offline propagaci se nikdo jiný nepřihlásil.

Zrušit filtr