Koliba, Bruntál, Králíky, Berlín

Čtyři zářijové víkendy a pokaždé jiné. Jeden víkend jsem sám proseděl v lese, poté jsme se ve velkém počtu potkali s kamarády u města zubatých žab, další týden jsem vytáhl kluky pod stan ke Kralickému Sněžníku a ten poslední jsme pro změnu s Jančou zajeli na koncert do Berlína. Teď budem chvíli doma, narajzovali jsem se dost.

Mnichov

Mohlo by to vypadat, že tento blog spí. Pravda je jednodušší, za úvodní tři měsíce roku 23 se nestalo nic zaznamenání hodného. Byly nějaký lyže, nějaké ty nemoci, Jirka chvíli ve školce, zas nějaký ty nemoci, zase lyže a nějaký ty nemoci. Jarní prázdniny jsem pak celé strávil pro změnu v zasedačce v Mnichově. A protože to byla už osmá návštěva bavorské metropole, tak aspoň předám pár tipů pro případný víkendový městský výlet.

Podzim

Od září do prosince je pracovně vždy nejvíc nabito a tak i posledních pár týdnů to bylo spíš o trhání rekordů pracovních než těch sportovních. Kromě rodinné pařby na oslavu synkových pátých narozenin jsme stihli jednou vyjet do Jeseníků, jednou přespat u Miříků, párkrát se vyvětrat v lese a Mára i chytit první podzimní rýmičku. Já jsem jinak ještě strávil devět dní školením v bydlišti pana Andreje, jednou si užil evakuaci vlaku při spadlé troleji a pracovně se podíval do německého Cvikova.

Sedm dní u Baltu, příště jedem na Maltu