Velká cena Volomouce

Tento sprintový orienťáček na téměř domácí půdě nebylo možné vynechat. Pod honosným názvem Velká Cena Olomouce se skrýval sprintový závod na (aktualizované) mapě z Mistrovství světa 2008, který místní pořadatelé uvedli ve větším stylu na hlavním olomouckém náměstí. Nechyběly plakátky, tiskovky, proslovy nebo pódium pro nějakou tu kulturu.

Z Hradce dorazil před víkendovým štafetovodružstvovým mistrovstvím jen Boban, který se tak stal mým hlavním soupeřem a kterému bylo potřeba vrátit porážku z Opičky. Bob také startoval hned na začátku a jen co jsem si skočil hodit zpátky do šatny mikinu a vrátil se na náměstí, tak už byl v zase cíli. Trať tedy byla pěkně rychlá, což nebylo vzhledem k mým sprinterským schopnostem zrovna ideální.

Nakonec se mi překvapivě běželo celkem dobře, i když na dlouhé obíhačce na trojku jsem už toho měl plný kecky. Abych nepředbíhal, tak jedničku jsem díky informacím od Boba a dobré místní znalosti našel v podstatě bez mapování, i když jsem teda razil navíc i jednu cizí kontrolu s podobným kódem (dát kontrolu 34 a o 30m vedle 54 mi nepřijde úplně košer). Cestou na dvojku jsem byl trochu zmatený, ale bez problému. Na trojku jsem podle doporučení od Boba zkusil zmíněnou obíhačku okolo, dostal jsem tam od něj 10s, takže to byla asi srovnatelný. Na čtyřku to bylo zpaměti, chodil jsem tamtudy dřív ze školy.

Hodně diskuzí přinesla šestka, kde se přiznám bez mučení, že jsem to bral víceméně rovně přes ty zakázané zelenožluté obdélníčky. V reálu to byly záhonky oddělené asi 30cm širokým betonovým pásem, takže se běželo po něm a do záhonku nijak nešláplo. Sprinty v podstatě neběhám, takže nejsem školenej v čtení mikroskopických objektíků v mapě a vyhodnocování jejich možného průběhu.

Kontroly v rozáriu byly rozhodující pro dobrý výsledek, neboť snad jen tady bylo možné něco ztratit. Kontroly mimo park ve směru zpátky na náměstí jsem už bral zpaměti, přeci jen to v této části centra znám asi nejlíp. Na jedenáctku byla volba přes Blažejské náměstí, ale do schodů na Výpadu se mi fakt nechtělo, takže jsem šel okolo Tržnice. Dvanáctka šla taky brát zleva i zprava, ale bylo to asi jedno. Celkový dobrý dojem mi trochu pokazila nějaká malá dorostenka, která mě drze oprala na doběhu, z čehož měl největší legraci Boban ("ona ho snad předběhne... hehe... fakt jo..."). A to jsem měl takový pěkný pocit, jak jsem jednoho borce doběhl na trati (a dokonce mu utekl - neslýchané!), dalších několik jsem přejel cestou na sběrku a pak taková smutná věc místo triumfálního doběhu. Každopádně jsem stejně jako na Opičce trefil přesný střed výsledků (23. místo z 46) a zaříznul na oplátku Bobana o necelou minutu.

Mapa zatím bez postupů (stažená z archivu od Bestíka), s kreslením počkám až to bude na obpostupech.

 

mapa H21

Mohlo by se ti taky líbit

Zpátky na přehled