Poslední letošní MTBO víkend

Přestože jsme letos nijak neplánovali účast na MTBO, tak jsme s Jančou absolvovali nakonec 4 víkendy s mapníkem na řidítkách. Poslední dva závody Českého poháru pořádali hradečtí policajti společně s tradiční Cenou Východních Čech (klasický OB) v dobře známých terénech u Vyhnánova . Před několika lety se tu dokonce již bajky jely a dle ohlasů se nejednalo o žádnou srandu. Letos se v sobotu odpoledne jelo MČR na kratké trati a v neděli dopoledne pak klasika. Já jsem věřil v umístění na bedně a Janča se mohla konečně poměřit s babama v D21. Mapy s postupy jsou pod článkem.

Sobotní krátká trať se jela východně od centra a protože jsem v místních lesích byl již několikrát na závodech, tak jsem tušil do čeho jedu. Už postup na jedničku naznačil, že dneska se nepojede moc rychle. Všudepřítomné klacky, kořeny a místy i šutry jízdu zrovna neulehčovaly. První dvě kontroly jsem trefil pěkně a věřil jsem, že pokud pojedu bez chyby, tak na bednu mám. Bohužel mě tato víra vydržela pouze do třetí kontroly, kdy jsem blbec uhnul blbě na blbou cestu a nechal tam téměř blbé dvě minuty. Idiot. Zbytek jsem už zajel celkem v pohodě, jen na sběrku jsem vytrvale věřil tečkované potvoře, která byla hrozně pomalá. Na můj vkus se moc běhalo (což mě při jízdě na kole moc nebere) a klasifikace cest taky nebyla moc košer. Nakonec jsem ztratil 1,5min na vítěze a skončil na 5. místě. Výsledky byly hodně nadupané - Lukáš a Ury ztratili zhruba 5min a skončili na 14. a 19. místě. Z dua áčkařů zajel pěkně Véna (5.), Mára (26.). Janča si pochvalovala nové kolo a dle vlastních slov si schválně vybírala tečky, aby ho nejlépe otestovala. Bohužel udělala i pár chybek, ale i tak pár ženských zařízla.

V nedělní klasice jsem už konečně chtěl zajet bez chyb, což se mi nakonec až na jednu přejetou odbočku podařilo. Celý závod se mi taky jelo parádně a moje sebedůvěra rostla do nebezpečných výšin. Blížil se závěr, chyběly poslední tři kontroly a dobrý výsledek jsem měl v kapse. Pak se ale od zadního kola ozvalo oblíbené zasyčení a po něm se ozvalo pár sprostých nadávek. Kurva (to byla ještě ta slušnější). Při výměně duše nejsem zrovna rychlej jak mechanici F1 u výměny kol, takže to přece jen pár minutek zabralo. Zbytek tratě jsem už dojel ve vyrovnané psychické pohodě. V cíli jsem také poměrně slušně vyjádřil svoji náladu, u auta jsem demonstrativně odmontoval z řidítek mapník a čip a začal se těšit na příští sezónu. První zářijová neděle bude jistě také zapsána v paměti Vény, který díky roztrženému řetězu doběhl závěr s kolem na rameni, Uryho, který se pokusil v jednom sjezdu vyřadit z činnosti palec u ruky a Janči, které pro změnu nesedla mapa. Pěknou výjimkou pak byl alespoň Lukáš, který zajel parádní 2. místo.