Pomalu, ale jistě prodlužuju pauzu mezi závody a můj trénink spočívá už jen v jízdě na kole po městě. Naposledy jsem provozoval běh o prázdninách na Silesii a proto jsem od prvního podzimního krajáku v Rychnově nic neočekával. Teda očekával jsem, že v lese chcípnu. A zpočátku to tak opravdu vypadalo. Už cesta na start, kdy jsem se pomalu rozběhl s kopce, mi nedávala moc nadějí na úspěch. Prvních pár kontrol jsem se opravdu dost trápil, ale zhruba na páté kontrole přišel zvrat (ne, nepozvracel jsem se), protože jsem doběhl nějaké dva borce. To mi dodalo dávno ztracené sebevědomí a o pár kontrol později jsem už chlapcům cuknul, ovšem jsem při tom nějak minul kontrolu. To už oba chlapci měli nového vodiče, který startoval dvě míny po mě. Následující kontrolu však trefili tak, jako já tu předchozí a opět jsem vedl vláček, nyní už se třemi vagónky. Dlouhý odpočinek byl znát a tak jsem za chvíli už běžel sám - jeden borec zmizel kamsi mimo potup do hustníku a zbylí dva nestačili mému ďábelskému tempu. Závěrečná část trati byla tak namotaná, že jsem nějak přehlédl správnou spojnici kontrol a vyrazil na 28. místo na 21. Když jsem se prodral drsným hustníkem ke kontrole, tak mě překvapil nečekaný kód. Po chvilce mi vše došlo a tak se cestou ke správné kontrole nesly lesem hodně sprosté výkřiky. chyba to asi nakonec nebyla zas tak velká, ale možná mě stála bronzovou placku. Slovo "možná" tam není omylem, protože ještě nejsou známy výsledky. Pořadatelé měli "menší" problémy s výpočetní technikou a tak se sice čipy nakonec vyčítaly, ale mezičasy se nekonaly. Vyhlášení nakonec proběhlo a jak je u rychnováků zvykem, tak se vyhlašovaly i jednadvacítky. Vyhrál je Tomáš Chmelař před Karlem a třetí byl určitě nějaký nýmand (kdybych to já blbec nepodělal :). No nic, za týden bude v domácím terénu na Běluňce trochu větší konkurence, tak uvidíme.
První podzimní kraják
- ← předchozí článekRavo Bike Maraton Podkrkonoším
- následující článek →Podesáté a naposled