Cestou vzhůru proběhla kontrola zdravotního stavu dřevin.
Malého Sokolíka jsme cestou párkrát vyvenčili. Nejdřív to vypadalo, že se v těchto fázích výletu moc kupředu neposunem, ale na hraniční pěšině přišly vhod patníky. Dobře viditelné hraniční kameny jsme chytře zakomponovali do hry "hele patník a támhle je další, honem k němu", takže tam nakonec progres ve směru k Paprsku byl.
Probíráme výsledky kontroly dřevin v rámci rozhovoru otec-syn.
Na chatě jsme si všichni dali čočkovku a borůvkový knedle, s čímž neměl problém ani nejmenší člen výpravy. Jen pro zajímavost, nově se jako hlavní jídlo nabízeji 3 knedle místo 4. Po vyškrtnutí rakvičky se šlehačkou další smutná zpráva z této oblíbené chaty.
Současná mladá generace je znuděná, výhledy do krajiny ji neberou.
Mára byl celý den v dobré náladě, dvakrát si spokojeně zdřímnul v krosně. Vyzkoušel si také chůzi v drsném horském terénu, což se mu bude na Severu hodit. Já jsem byl taky spokojený, protože jsem nemusel nést rodinný náklad celou dobu a záda si tak párkrát oddechla.
Naopak srandičky zaberou vždy.
Schovka u chaty.