Hanácký ťukecový midlík

V sobotu jsem nechal Janču doma, aby se mohla v klidu připravovat na pondělní obhajobu a vyrazil k Mírovu na místní hanácký kraják. Jednalo se o middle (pan Jakub by mohl vyprávět), takže nehrozil nějaký infarkt z nadměrného běhání. Fyzicky nejnáročnější byla pravděpodobně cesta na start, kdy 180m převýšení na necelých 500m mě donutily nasadit čelenku o něco dříve než obvykle. Ještě že jsem měl trochu času na vydýchání.

Report o samotné trati nebude začínat z vesela. Cestou na jedničku se ubezpečuju, že ji mám na háku a ejhle, letošní největší mapová bota je na světě. Nejdřív jdu asi moc nízko a nacházím nějakou jinou, pak to zkouším ještě kousek dál na další viditelný lampión (opět špatně) a tmavší hustník je mi už podezřelý. Při návratu zpátky konečně nacházím to svoji, jen to ještě asi půl minutky netuším, neboť mám vsugerováno, že hledám 32 nikoliv 37. Po pohledu na popisy následuje pár sprostých slov a po této celkově dvouminutové chybě můžeme konečně pokračovat na zbytek trati.



Úvodní biliárový ťukec na krátkých postupech (start až 11k.) nebyl sice vrchol zábavnosti, ale od toho kroměřížského tam nějaký posun byl. Volby nula, snad jen na tu devítku jsem to měl víc řezat (ona ta střední zelená byla místy fakt dost neprostupná), ale z hlediska mezičasu to bylo bez problému.

Střední pasáž (11-19) s jednou volbou a čtyřma delšíma postupama už byla o něco zábavnější a líbila se mi asi nejvíc (i když jsem tam nejvíc nadával). Jediná nenápadná volba je na třináctku, neboť rovně to byl megahnusnej bordel (což bylo patrný už při náběhu na dvanáctku) a obíhačku okolo bych rád prubnul, kdybych nebyl srab. Celkem nevinně vypadající čtrnáctku jsem měl vzít ze shora od paseky, protože jsem ne úplně přesně trefil koridor zprava a užil si tak další rubačku ve smrčkách.

Závěrečný ťukec v lomku (19-cíl) s ultrakrátkými postupy vypadá zábavně bohužel jen na mapě. Kdybych tam neběžel, tak si řeknu "týjo, tam to musí bejt super mapařinka". Bohužel jsem tam běžel a užil si tak nejzbytečnější úsek trati. Ono kdyby se vypustila tak polovina kontrol, zvětšilo se to do pětky nebo se tam udělal noční pivní bajkovej paměťák, tak by to možná zábavné bylo. Ale takto se jen tupě běželo podél srázu a sbíralo se všechno co pípalo. Takhle opravdu ne, soudruzi.

Celkově výsledek nic moc, poškrábaný břicho od větví taky nic moc, tak snad jen že svítilo sluníčko a bylo pěkné centrum. Za dva týdny máme volný víkend, tak třeba někam s mladou paní doktorkou vyrazíme.