Pomoraví - Rychleby - Jeseníky - Rychleby - Jeseníky - Pomoraví

Velikonoční soustředění našeho oddílu nedaleko Javorníku pod Rychlebskými horami bylo ideální příležitostí pro první delší a kopcovatou vyjížďku na kole. V sobotu ráno jsem si tak dal 14km z Červenky do Moravičan, kde jsem nastoupil do rychlíku směr Jeseník. Ve vlaku již seděl Petryk, který mě na této dvoudenní cestě doprovázel. V Ramzové jsme nevěřícně pozorovali běžkaře vyrážející směrem na Šerák (když tam přece žádný sníh není) a o stanici dál jsme již vystupovali. Úkol zněl jasně - vyjet na nejvyšší horu Rychlebských hor (Smrk) a odtud po cyklotrase pod hřebenem dojet až do Račího údolí.

Úkol zněl sice jasně, ale již po pár kilometrech bylo jasné, že to tak jasné nebude. Úseky se sněhem se objevovaly nejprve sporadicky a následně už byl jenom sníh. Chvilku jsme si hráli na Jana Kopku a se sněhem bojovali, ale stejně jsme pak jen tlačili. Došlo tak na náhradní variantu a po necelých dvou hodinách jsme byli opět v Horní Lipové, jen na druhé straně údolí. Odtud jsme to řízli kamenitým sjezdíkem do Lesní čtvrti, zde jsme překřížili silnici Jeseník - Javorník a začali stoupat na protější kopec. Na Žulovém vrchu jsme důkladně prozkoumali místní zatopený lom, popojeli ještě kousek po traverzovce a pak hurá dolů po červené turistické okolo Mariina pramene na Kaltenštejn. Po prohlídce hradu jsme pokračovali dále směren na Venušiny misky. Kousek za Černou vodu vidíme nějaké orienťáky, ale po bližším přezkoumání to na Klokany nevypadá. Ty ale nakonec se štěstím nacházíme kousek pod miskami. Trénink sudá-lichá na vrstevnicovce vypadal zajímavě, takže jídla na večeři i místa na spaní bude evidentně dost. Spíše už jen po asfaltu se přemisťujeme do ubytovacího zařízení v Račím údolí. Večer toho máme tak akorát, najeto máme kolem 60km.

Večer mi pomalu ale jistě odešly hlasivky do věčných lovišť a proti bolení v krku nepomohla ani jabkovice a čaj.

Druhý den nás přivítalo sluníčko, po kterém následoval krátký deštík, aby ho opět kolem poledne vystřídalo slunce. První polovinu nedelní trasy jsme jeli v podstatě v protisměru předchozího dne. V lese před Černou vodou na domnělém místě startu oddílového middlu nikoho nenacházíme, (cestou jen potkáme řidičku autobusu) a tak pokračujeme okolo Kaltenštejna vzhůru. Kopec nad Jeseníkem jsme obkroužili, cestou jsme dali zastávku u zatopeného Arcibiskupského lomu (kde právě vstávala banda nějakých kotlíkářů) a přes jeskyně Na Pomezí jsme dojeli do Lázní Lipová. Odtud po několika průjezdech okolo pramenů sjíždíme dolů do Jeseníka a o půl jedné se naloďujeme do rychlíku směr Olomouc.

Vystupujeme v Mohelnici, já pro to, že to mám odtud do Červenky nejblíž a Petr proto, aby ještě najel nějaké kilometry. Cestou jsme uřízli nějaké proutí, takže hlavně Petryk vypadá jako pojízdné křoví. V Litovli já mířím domů do Červenky nazobat nějaké paraleny a ulehnout do postele a Petryk si dá ještě 25km do Olomouce.