Matrix Reloaded - Gegoši letos na Matrixu první!

Ano je to tak, na letošním třetím ročníku šifrovacího závodu noční a denní Prahou - Matrix - jsme byli první! Tím jsme překvapili i samotné organizátory, kteří v pátek v 17,15 na místě startu nedaleko nádraží Smíchov ještě nikoho nečekali, a tak jsme se hezky prošli po celém areálu bývalého ČKD. Po tomto prvenství už ale mnoho světlých okamžiků nebylo. Kolem šesté hodiny prezentuji náš tým Gegoši (soutěžící ve stejném složení jako loni) a kdo že to bere obálku s informacemi přímo přede mnou? Ano, byly to samotné, velké a v šifrovacím světě legendární, Prahory. Asi ta obálka, co jsme dostali, byla určena jim, protože jsme z ní vůbec moudří nebyli. Po úvodní scénce na motivy filmu Kostka (která byla volnou inspirací pro letošek) jsme toho také moc nepochytili, stejně jako většina z necelých 200 týmů. Po pár minutách se z reproduktoru konečně ozval hlas, kam že máme dále vyrazit.

V nákupním centru Nový Smíchov se tak během okamžiku zdvojnásobil počet návštěvníků. Tato často podivně oblečená individua však vůbec nezajímaly hadříky ve výprodeji, či banány v akci, ale všichni se lávkou u záchodů zase hrnuli ven do parku Sacre Ceur. Zde jsme konečně vyluštili první šifru, která nás nasměrovala do 4 větví a 4 pater kostky. Trochu zbrkle jsme však luštili, takže jsme bez problémů našli jen dvě zadání a zbytek až po zveřejnění znění šifry o půl desáté. Poté jsme se s Jančou uvelebili v nákupním centru na lavičce, kde bylo hezky teplo, a odtud jsme směrovali Buráka s Libuškou a Petra, kam mají dále postupovat. Jednu šifru z prvního patra jsme nakonec rozlouskli a nálada se lehce zlepšila. Vzhledem k rotaci šifer druhého a třetího patra v dvouhodinovém intervalu (po dvou hodinách se objevilo nové zadání), byla možnost získat všechna zadání druhého patra z jednoho místa.

Po uzavření nákupního centra o půlnoci a stanice metra Anděl asi o hodinu a půl později, jsme díky pečlivé přípravě zamířili přímo do nedaleké nonstop restaurace. Zde se nám sice v podstatě nic vyluštit nepodařilo, ale aspoň jsme si odpočali. Odtud jsme zamířili nočními linkami vyzvednout do již známého místa druhého patra zbylé dvě šifry. Naší jedinou nadějí, bylo alespoň jednu z nich vyluštit a dostat se do třetího patra, kde se v 5 hodin ráno objeví všechny šifry tohoto patra. To se nám nakonec hladce podařilo a šli si počkat pod Nuselský most pro třetí patro šifer.

Nyní bylo nutné vyluštit všechny šifry třetího patra, dostat se do čtvrtého a odtud do další části hry - limit pro nalezení výsledného bodu první části hry byl do 10 hodin. Vzhledem k zahájení provozu metra, jsme se přesunuli do tepla stanice Vyšehrad. Odtud se nás snažil vypudit místní hlídač metra z kukaně, který logicky argumentoval, že tam budem překážet těm davům lidí, co se zde v sobotu o půl šesté ráno budou valit z metra. A hlavně nám to přece říkal už včera. Přemohli jsme se, neposlali ho do prdele a zůstali na lavičce sedět. Zde se nám podařilo jednu šifru rozlousknout, ale zbytek ani ťuk. Burák vyrazil pro šifru 4 patra a my pro nápovědy ke zbývajícím třem šifrám. Ty byly dost daleko a taky dost naprd. Bylo tam napsáno přesně to, co jsme čekali, takže nám to moc nepomohlo.

Závěr patřil KFC na Václaváku, kde jsme se opět všichni sešli a společně usínali nad podivnými šiframi. Hepyend se nekonal a v deset hodin jsme zahynuli při autodestrukci prvních čtyř pater.

Loňský metrix se nám asi líbil více, neboť jsme si více zašifrovali a celé to bylo takové akčnější. Celkově se dá říci, že byly šifry obtížnější. Nechápu například, jak mohl někdo vyluštit šifru z prvního patra, kterou jsme našli s Jančou (k vidění u Buráka). No, alespoň jsme zas o něco chytřejší a za rok nám to půjde lépe. Podle ohlasů na internetu to vypadá, že ve stejné fázi hry skončilo mnoho týmů. Do cíle se v limitu dostali 2 týmy (vyhráli samozřejmě Prahory).

Některé šifry jsou k vidění u mě ve fotkách a zbytek je u Buráka.