Veteránské soustředko

O víkendu se v lese Řáholci připravovali naši veteráni na nadcházející sezónu, a protože jsem tam byl taky, tak mohu říci, že letos roznesou soupeře na kopytech. Společně s veterány jsme tam s Karlem a Mírou odvezli své skoromanželky, kterých jsme se hodlali už konečně zbavit. My jsme jeli hlavně proto, aby jsme si to na vlastní oči ověřili. V pátek hned po příjezdu jsme byli vyhnáni do lesa na dvacet let starou mapu. Ne že by mě, starému profíkovi, dělala snad orientace na této mapě problémy, ale na jedničku jsem hodil minimálně 5 minut sekyru. Pak už jsem se trošku probral a chyby už tolik nedělal. Po tréninku zbývalo vyřešit malý kvíz, který se započítával do tzv. celkové bodování (tréninky se nebodovaly). Večer jsme se pak nejdříve sešli při několika testech na paměť a poté následovala soutěž "Nejslabší máte klokana", kdy v analogii na televizní soutěž odpovídalo devět soutěžících na otázky týkajících se orienťáku, klokanů a Rumcajse. V prvním kole se sám napsal Milan, i když byl statisticky nejsilnějším hráčem a právě jeden hlas rozhodl o tom, že hned vypadl.
V sobotu nás čekal trénink azimutů a paměti. Nejdřív jsme se ráno vydali na paměťák, po kterém následoval velice rychlý azimuťák. Po obědě byla na programu Švýcarská hra (mapa byla zachována jen v kolečkách a mezi některými byly postupy). Se svou technikou běhu, "někam to napal, trošku hlídej směr a hlavně koukej po kontrole", jsem měl jen problémy s první kontrolou. Pak už jsem šel zkušeně a ani kontrola uprostřed oplocenky mě nerozhodila. Večer jsme se místo Zuzany Slavíkové dočkali Míši Jílkové a pořadu Kotel, kde byl hostem předseda mapové rady ČSOB, pan Jan Langr.

V neděli nás už jen čekal trénink na vrstevnicovce, který už zkušeným vetošům nedělal žádné problémy. Nabyté zkušenosti mohli všichni zúročit při závěrečných odpoledních štafetách. Z dvoučlenné štafety každý běžel 2 úseky, kdy byly 4 varianty - normální mapa, vrstevnice, azimuty a paměťák - na mě vyšel paměťák a normální skorelauf a můj druhý člen - Růža Divecká, tak běžela azimuty a vrstevnicovku. Úseky byly krátké (tak na 5 minut). Na jednotlivé štafety se mohlo před závodem vsázet, já jsem dal 10,- na sebe a 5,- na Káťu (s Milanem a Hankou N. - to byla jediná trojice) a celkem mi to vyšlo, protože Kátina štafeta vyhrála a my s Růžou jsme byli druzí. Celkovým vítězem bodování se stala Hanka Netuková. Ta vyhrála i v kategorii nejlepší veteránka a v kategorii nejlepší veterán se na 1.místě umístil Milan Gazdačko.