Konečně byla po delší době možnost zaběhnout si normální orienťák a dokonce v atraktivním prostředí pevnosti Josefov. Závod pořádali naši mladí a musím říci, že si na několik malých detailů počínali velice dobře. Trať byla vcelku dobře postavená, zázemí na Hradubickou ligu více než výborné a počasí bylo také bez chyby. Trať elity měřila 5,5km, což pro mě znamenalo prakticky klasiku. Nebudu vám zase valit do hlavy, jak jsem dlouho nebyl běhat, ale opravdu to mockrát nebylo. Vzhledem k menší sněhové pokrývce by se samozřejmě hodily hřebáče, které už pár let nemám. Takže jsem musel nastoupit v normálních maratonkách a nakonec to nebylo zas tak hrozné. Jedničku jsem na rozdíl od několika expertů trefil bez problémů, ale za to místo na dvojku jsem dorazil přímo na trojku. První chyba mi ovšem nezabránila v další a to abych hledal kontrolu na opačné straně svahu než se nacházela. Na pětku jsem měl zase problém se v maratonkách vyškrábat, ale na druhý pokus jsem se nahoru dostal. Pak jsem už běžel relativně bez chyby a ani nevadila absence hřebů na podrážce. Závěrečný skorelauf nenabízel moc možností realizace a i celkove se dá říci, že kromě úvodní pasáže se nedalo nikde výrazněji chybovat. Ale nevím jak ostatním, ale mě za krásného zimního počasí o výsledek zas tak nešlo a příjemné proběhnutí v pěkném terénu se mi líbilo.