Dýně ve Stockholmu

Máte taky nějakou kapelu, jejíž songy vám připomínají vaše dospívání? Pro mě jsou symbolem devadesátek právě The Smashing Pumpkins alias Řinčící Dýně. Dlouhé cesty autobusem na závody s polorozpadlým walkmanem Panasonic po bráchovi a v uších zní písnička 1979. Což je také rok, kdy jsem se narodil. To nemůže být náhoda.

Paradoxní je, že jsem Smashing Pumpkins začal poslouchat jen díky jejich názvu. V časopise Bang! byl tehdy soupis nově vydávaných desek a popisek The Smashing Pumpkins: Mellon Collie and the Infinite Sadness zněl fakt dost hustě, aby se s tím dalo v naší punkové gymplácké partě machrovat.

Zpátky do přítomnosti. Celkem náhodou jsem se začátkem roku dozvěděl, že kromě nové desky se Dýně také vydávají na turné. Půl roku předem je jen jedna z jejich zastávek vyprodaná. Ta v Praze, kde hrají právě dnes.

Naštěstí žijeme v době levných letenek či jízdenek, takže nebyl problém vybrat si jakékoliv jiné město. Hodně mě lákal Berlín, ale nakonec jsme s Jančou vyrazili do Stockholmu, kde to vycházelo ideálně na prodloužený víkend. A to byl ten právě uplynulý víkend.

koncert

Foto koncertu uloupeno z facebooku Grona Lund.

Na rozdíl od ostatních měst bylo švédské místo koncertu trochu zvláštní - hrálo se v zábavním parku Grona Lund, tedy vedle domu hrůzy a několika horských drah či jiných atrakcí. Mělo to ale jinou výhodou. Sezónní vstupenka do parku byla za poloviční cenu oproti lupenu na koncert v Praze. V případě potřeby tam tedy můžeme chodit celé léto na koncerty. Škoda, že je to trochu z ruky.

Stockholm

Stockholm je pěkné město, jehož centrum zvládnete projít v pohodě za den.

Během víkendu jsme si také prošli město, zašli do parádního muzea s vylovenou lodí Vasa nebo se projeli na hotelových superčuper bajcích okolo jezera. Shodou okolností se ten víkend konal Stockholmský Maraton, tak jsme zahlédli i pár rychlých imigrantů z Keni.

Muzeum lodi Vasa

Muzeum lodi Vasa - jediné takto dochované lodi ze 17 století.

Mohlo by se ti taky líbit

Zpátky na přehled