Das Dojtr Kind Komfort Drei
V RockPointu měli bohužel krosny zrovna půjčené, takže jako první nastoupil Deuter Kid Comfort III z olomouckého Hudáče. Batoh je pěkně velká kráva a pokud máte doma málo místa ve skříni nebo nemáte kombíka, tak to nebude ideální kandidát na výlety. Rozměry jsou ovlivněny integrovanou stříškou (což je samozřejmě super věc), malej turista je díky tomu zezadu celkem masivně chráněn, ale přeci jen to lze řešit i líp (viz. Osprey). Na zádech to vcelku sedělo, seštelovat šlo kdesi cosi, ale zažil jsem už i lepší pocity jistoty a bezpečí. Testovaný kousek byl starší model, ten aktuální má patrně o pár vymožeností víc.
S čerty na Bradle nejsou žerty.
Testovací trasou se stal výlet na Bradlo, Mára se většinu trasy chechtal nebo rozhlížel a pak usnul, takže z jeho pohledu asi dobrý. Při testu jsme zjistili, že v případě usnutí pasažéra (jistá věc), je dobré mu hlavu nějak podložit, jinak tam sebou trochu háže. Jako ideální prostředek jsou pak nákrčníky (např. do autobusu nebo letadla), tímto děkujeme za jeden do Geocentra/GeoInfonetu. Půjčení v Hudysportu bezproblémový, k batohu byla přibalena i pláštěnka a při vyzvednutí po 15h v pátek a vrácení do 12h v pondělí se počítaly jen dva dny.
Osprej Pocem kam deš!
Zatímco v Hudáči dostanete topmodel, v RockPointu jsme dostali naopak krosnu Osprey Poco, která je ve své řadě ta nejnižší (následuje Poco Plus a Poco Premium) - na druhou stranu oproti Salewě, Tatonkám a podobným krosnám je to i tak někde jinde. Jednalo se sice o nejnovější model v poměrně zánovním stavu, ale chybějící stříšku a pláštěnku jsem odhalil až doma (to je tak, když máte v jedné ruce synátora, druhou podepisujete smlouvu o půjčení a zároveň sledujete Janču, jestli jí to v nové bundě sluší).
Osprey je od pohledu subtilnější batůžek (přestože je na tom váhově podobně s Deuterem), kvalitou zpracování na stejné úrovni jako Deuter. Co se výbavy týká, tak těžko hodnotit nejméně vybavený model s tím nejlépe vybaveným, ale vyšší modely nabízí integrovanou stříšku zasunutou do zad, což mi přijde pro naše podmínky jako lepší řešení než Deuterův zádový masiv. Zádový systém (hlavní kritérium) mi sedl výrazně lépe než u výše uvedeného helmuta, takže bylo rozhodnuto.
Osprey Poco.
Test proběhl dnes při výletu na Severomoravskou chatu a Jeřáb. Za normálního počasí by absence pláštěnky a stříšky nebyl problém, ale dnešní aprílová předpověď nebyla výletům bez pláštěnky zrovna nakloněna (a pokud není stříška, tak zase nepřipevníte pláštěnku - pokud tedy nechcete obalit naloženého juniora). Vzhledem k tomu, že po pár minutách chůze začalo mrholit, tak jsme tento problém museli nějak vyřešit. To se podařilo Janče, která po způsobu McGyvera zkombinovala stínítka do auta a pláštěnku na velký batoh, takže Mára byl v suchu. A jaké pocity měl vlastně pasažér? Mára se většinu trasy chechtal nebo rozhlížel a pak usnul, takže z jeho pohledu asi opět dobrý.
Jinak výlet vyšel, vyzkoušeli jsme po létech strávených na Paprsku zase jinou chatu, nahoře jsou ještě borůvky, i nějaký slunce nakonec bylo, takže příjemná neděle. Naflákám sem rovnou pár fotek:
Oběd na SM chatě.
SM chata, asi za minutu přišla další přeháňka.
Detail na spícího Máru.
Na vrcholu Jeřábu.
Janča fotící.
Borůvky ještě jsou.
Mára usoudil, že už nebude pršet a demontuje naši provizorní stříškopláštěnku.
Poslední fotka je do albíčka, rodinná pohodička úplně leze ven z monitoru.