Starší chlapci
Jako první potkávám skupinku starších chlapců, kteří cosi tvoří na kraji lesa. Věk kolem desíti let dává naději, že bych se mohl něco dozvědět.
Reportér: Ahoj chlapci, jakpak se vám líbí víkend s tatínky?
Chlapec #1: Hej bro, je tady nějakej zmatenej boomer.
Chlapec #2: WTF, se ztratil v lese nebo co?
Chlapec #1: Prej „jak se vám líbí víkend“…, LOL kámo.
Chlapec #3: Whaat?
Reportér: Hehe… víte kluci, já dělám reportáže. Chtěl bych napsat něco o vašem víkendu – třeba co vás bavilo a tak.
Chlapec #3: Hej kámo, to je určitě nějakej undercover tiktoker.
Chlapec #4: Budem slavný, bro.
Chlapec #2: Ok, já první kámo. Ubytko? Giga vyflexený. Ráno jsme stihli bravko, dropnul jsem Leona. Sigma moment. Wifina teda dost poor. Padala jak moje nálada v pondělí ráno, bro.
Chlapec #5: Pak se šlo na tu trapnou tůru jako pokaždý, kámo. Hej úplnej cringefest level 1000 bro. Aktivován turistickej mód: „jdem obdivovat přírodu a umírat za pochodu“, LOL.
Chlapec #2: Strejda P. a jeho tradiční nekonečná zkratka, jakože whaat?
Chlapec #1: Voe si myslí že je jako vtipnej kámo.
Chlapec #3: Heej kámo, pak se teda hrál chvíli fotbal, to nebylo zlý.
Chlapec #5: Strejďáci si fakt mysleli, že to uběhaj kámo, ale přepli na zombie mód už po dvou minutách, LOL.
Chlapec #4: Yees, dejchali jak Darth Vader na schodech. Hehe...
Chlapec #1: Skibidi toilet bro
Více se mi zjistit nepodařilo, chlapci se už jen chechtali a opakovali pořád dokola „skibidi toilet".
Mladší dívky a mladší chlapci
Přímo u penzionu jsem pak potkal několik dalších skupinek, tentokrát velmi různorodých. Proti mě kráčí mladá dívka, pohybuje se vpřed tanečním krokem. Doprovází ji několik dalších dívek. Z povzdálí vše sleduje mladší chlapec.
Reportér: Ahoj děti, jakpak se vám líbí víkend s tatínky?
Dívky (všechny současně, bohužel nelze identifikovat která říká co): Hrooozně moc! Spíme v takový chatě, a měla jsem vlastní postel, já mám taky postel a taky takový kožíšky tam jsou, ale Táta šel spát na gauč a pak jsme šli ven, a hele já mám nový boty, růžový, já zase růžovou mikinu, já taky miluju růžovou, jo růžová je nejlepší, a dneska jsme šli normálně lesem za strejdou P., voni mu tak říkaj, a byl tam potok a pak jsme viděli koně, ten tam nebyl, a brouka a pejska a běžel za náma a štěkal a strejdové ještě hráli fotbal a já badminton, ale vlastně jsme ještě obědvali a byl tam úplně jako takovej stánek, ale vařili tam úplně hrozně dobře, jenom brácha to nejedl, on totiž je ještě malej, měli normálně palačinku s čokoládou a zmrzkou, já to úplně miluju, já taky miluju zmrzlinu, nejlepší je citronová, ne čokoládová, a pak se šlo zase zpátky, a strejda B. má takovou pálku a taky kšiltovku a večer budeme normálně grilovat, ... (redakčně kráceno)
Po půl hodině se odpoutávám od dívek a zkouším se zeptat mladšího chlapce.
Reportér: Ahoj chlapče, jakpak se ti líbí víkend s tatínky?
Chlapec mlčí a pozoruje mě. Pokud by se sousloví "výhružný pohled" dalo personifikovat, tak jsem jej právě potkal.
Někdo mě tahá za nohu, je to taková drobná holčička: Strejdo, chceš lízátko?
Zatímco si beru lízátko, tak okolo prochází další malý chlapec. Také ten nic neříká, jen mě pozoruje. Ale usmívá se.
Nahlížím do společenské místnosti, zda se tam nenachází nějaké další děti, které bych mohl zpovídat do reportáže.
Nachází.
Jeden ze starších chlapců, se kterým jsem již mluvil na kraji lesa, stojí u pípy a ptá se mě, zda si dám pivo. Vytahuji lízátko z pusy a říkám, že řídím.
Tak prý, že mi natočí jen malé.
Vycházím raději ven a potkávám třetího malého chlapce. Také ten mě jen bedlivě pozoruje a nic neříká. Asi nějaká táborová hra.
Únik
Materiálu mám snad na reportáž dost a tak už raději vyrazím k autu. Za budovou se vynořila skupinka děvčat a blíží se ke mě, prý mi vůbec neřekly nic o pátku. Jen to ne, můj mobil nemá takovou kapacitu na nahrávání. Zrychluji chůzi.
Z druhé strany se přibližuje chlapec s malým pivem v ruce. Pomalu se rozbíhám k autu. To bych se odsud už nedostal vůbec.
Auto místo nastartování jen vydá výstražný zvuk.
Do okýnka se naklání jeden z chlapců s pubertou na obzoru: Nemáte dovřený dveře hej kámo, víte vůbec jak se to řídí?
Zaklapnu dveře, pro jistotu se zakmnu a konečně opouštím areál.
U brány se ohlédnu a vidím výhružného chlapce, jak mě mlčky pozoruje. Mám pocit, že se skrytě usmívá.
