V lehce netradičním termínu se konal letošní Piškot Kap. Několik borců se sešlo na chatě už v pátek navečer, kdy jsme narazili sud a zahájili tak Piškot Kap. Prvním problémem se ukázaly vosy, které patrně neměly do čeho bodnout, a tak se po našem příjezdu začaly těšit, že nás trochu poškádlí. Vhodný přípravek na vosy jsme nenašli, ale kombinace plácaček, smetáku a spreje na mravence je dokázala nasrat také. Vosy poznaly naše slabá místa, a tak jsem za chvilku chladil oko a Starouš, který se mě snažil pomstít, chytil jedno žihadlo do ucha a jedno do ruky. Tím naše trestná výprava na chvíli skončila a radši jsme šli baštit buřty. Druhý den ráno jsem plánoval roznýst rogaining, ale nějak jsem nemohl otevřít zasažené oko. V Hradci na pohotovosti jsem byl v těch správných rukou, protože doktor ihned poznal problém "vás asi něco bodlo, že?". Následovala injekce, která naštěstí nesměřovala do oka, jak jsem očekával. Rogaining tak musel roznýst Bob, ale aby stihnul odpolední etapu, tak jen několik kontrol. Odpoledne se už začali sjíždět další závodníci a kolem půl šesté začaly po lese migrovat kontroly. Já jsem přesunoval tři a moje drahá polovička zbylé dvě. Je třeba říci, že letošní Piškot Kap byl asi nejméně připraveným a s největší mírou improvizace. To se projevilo už při migrování, kdy jsem na kontrolách někdy zbytečně čekal a mohl bych tak kontroly přesunovat rychleji. O pořadí rozhodoval především začátek a konec, kdy se muselo opravdu dost valit. (všechny mapy a výsledky naleznete na stránkách Piškot Kapu 04). Večer následovaly tradiční buřty s pivem a boj o postele v chatě. V neděli následoval rogaining. Kontroly byly postavené tak, že nebylo v lidských silách oběhnout všechno a opět se vyplatilo přemýšlet. Škoda byla, že nebyly roznesené všechny kontroly, ale snad to moc nevadilo. Limit byl stanoven na 4 hodiny, což bylo možná pro někoho moc, pro Stardu zase málo (na nabídku, že mu dám limit 8 hodin, když to všechno oběhne dvakrát, však nereagoval). Jednou z výhod rozložení Piškot Kapu do 4 celých dnů bylo, že nenásledoval hned navečer pivní sprint a tak mohly všechny mátohy odpočívat. Veselou historkou z natáčení se stala koupel Martiny, která se s vaničkou odebrala za tunel a připravila tak hezké přivítání Tukimu, který přiběhl ze správného směru. V pondělí jsme se poprvé a naposled přesunuli mimo chatu, na 3 km vzdálené centrum map Vodní svět sever a jih. Jednalo se o zvětšené části map Bělečský Mlýn a Střelnice v místech, kde se divoce klikatí Bělečský potok. Poporvé a naposled se také neběžel skorelauf a startovalo se intervalově podle průběžných výsledků. Někteří později startující odmítali jít do lesa, dokud se z něj nevrátí Heppy, protože se jim zdálo, že mu těch 1,5km trvá moc dlouho. Ve změti potoků a bažinek se nejlépe orinetoval Jedla a zvítězil před překvapením dne - Urym. Odpoledne jsme udělali první hromadné foto a rozloučili se s Jedlou a Márou a začal se připravovat pivní sprint. Opět se běžel skorelauf, což mělo zajistit, aby se neběželo metodou "všichni za Heppym". Do závodu vůbec nenastoupil Starouš, který patrně neunesl tíhu okamžiku. V prvním kole překvapivě vypadli Kuba a Fanda. K velké radosti bab všechny postoupily do dalšího kola, protože jich byl příliš malý počet. Jediný, kdo neexoval pivo, byl řidič Ury, který v prvním kole exoval Magnesii a v druhém si dal půllitr mlíka a pokud vím, tak mu to nikdo nezáviděl. V druhém kole přineslo nejvíce bodů duo Véna-Heppy a společně s Mírou postoupili do finále. Ve finále Míra vsadil na taktiku "co nejvíc bodů, za hodně času" a i přes velký odečet bodů za doběh přes limit zvítezil před Heppym a Vénou. Jako Mirek Dušín v sukních se prezentovala Adéla, která vždy přiběhla přesně v limitu. chvíli po etapě obloha lehce zčernala a přišla brutální bouřka, kdy jediný Míra se psi držel oddílový tunel. Po chvíli koukání na poletujícího Míru s tunelem někoho konečně napadlo, že bychom mu asi měli jít pomoct. Odměnou za bouřku byla nádherná duha, kterou si nikdo neopoměl vyfotit. Bouřku přežil, na rozdíl od tunelu, táborový oheň a Vénu a Adélu nenapadlo nic lepšího, než si přes něj skočit - krásné fotky jsou ve fotogalerii. Přijela se na nás podívat také Evička, která jela asi nějakou cestu na kole kolem celé republiky. V neděli se startovalo systémem - 3 body od posledního = 1 minuta, takže Heppy měl asi o 10 minut kratší dobu na hledání kontrol. Jednalo se o skorelaufový paměťák, kdy jste si museli zapamatovat kolik kontrol jste chtěli a mohli si dělat poznámky na průkazku. Opět se vyplatilo dobře přemýšlet na co jít a také si dobře dělat poznámky (každý volil jiný styl - můžete se podívat na jednu z fotek). Zvítězil Heppy a vyhrál tak i celkově - už potřetí. Druhý skončil věčný Mistr DISK - Kuba, protože letos ani jednou nedisknul. Třetí skončil loňský vítěz Karel společně s Mírou. Výsledky naleznte na stránkách Piškot Kapu společně i se všemi mapami. Doufám, že se moc neprojevilo to, jak byl letos Piškot Kap dělán narychlo a že příští rok to bude zase super.