Trutnovské parakopce

Druhý podzimní kraják pořádali trutnováci na dobře známých Čížkových kamenech, tentokrát ale ze Lhoty u Trutnova. Shromaždiště na louce bylo celkem spartánské, ale odpovídalo významu závodu. Důležité ale bylo, jaké to bude v lese. Při pohledu na parametry trati (8,5km, 520m) bylo jasné,že si známou kamenitou stráň párkrát vyběhneme. A taky že jo. Na první kontrolu jsme měli jen mírně stoupající traverz, ale pak přišla stavitelova kolmice a hned jsme byli nahoře. Druhá kontrola byla v mém oblíbeném místě, kde jsem už dvakrát solidně bloudil, ale teď mi to vyšlo a nechal jsem tam jen slabé dvě minutky. Ten, kdo tohle místo mapoval, tak byl fakt asi jinde. Po menším okruhu skrz zelený humus jsme to svalili přímo dolů abychom si po pár traverzech dali další vrcholovou prémii. Pak následovalo několik lehčích postupů a dostali jsme se do nově přimapované části. Důvod, proč byla přimapována mi nějak uniká, protože to byla cekem nuda, i když se tam našla dokonce jedna volba postupu. Ten den to ale byla jediná, protože jinak nebylo co řešit. V kontrastu s tím, jaké to bylo v lese "stupído" jsem naopak chytil nějakou fazošku a podal jeden z nejlepších letošních výkonů. Většina oddílových vek se pro jistotu přesunula do áček a unikli tak potupné porážce. Jedinou menší chybou byla dohledávka sběrky, která patřila ten den mezi nejtěžší kontroly a pár lidí na ní vyhořelo. Umístění cíle mi přišlo zbytečně brutální, ale to bylo asi z toho důvodu, abychom si čipy vynulovali cestou z cíle. Vzhledem ke krásnému počasí jsem přesto odjížděl spokojen, protože přece běhám pro radost.
P.S. přečetl jsem si Béďovo hodnocení a mám pocit, že jsme byli každý někde jinde :)