Předvánoční Krkonoše na sněžnicích

Pěknou sněhovou nadílku jsme stihli využít pár dní před Vánoci, kdy jsme vyrazili z Hradce do Pece pod Sněžkou. Předpověď počasí slibovala na pondělí nejhezčí počasí, takže jsme se těšili na nějaká ta panorámata. Již dopředu je nutné řict, že marně. Původní plán byl dobýt Sněžku z Růžové hory (kam bychom vyjeli lanovkou) a odtud přes Luční a Vrbatovu boudu sejít zpět do Pece. Počasí ten den prý bylo všude krásné, jen zrovna ne v Krkonoších. Hřebeny byly schovány kdesi v mlze, foukal příjemný vánek a sem tam i něco padalo. Lanovka dle očekávání jezdila jen na Růžohorky, ale údaj o rychlosti větru na Sněžce (100km/h) a jistota výhledů do mlhy nás od cesty vzhůru odradila.

Nakonec jsme vyrazili Modrým dolem, odkud jsme to fikli po letní turistické cestě na Richterovy boudy. Chůze v lehounkém prašanu byla moc příjemná, ale nakonec došlo i na sněžnice. Od Richterových bud jsme po urolbované cestě došli až na Vrbatovu boudu, kde vládl pěkný fukéř a mlha. V obrovské jídelně jsme kromě personálu byli sami. S plněnými knedlíky v žaludku jsme prošli okolo bufetu Na Rozcestí (oblíbené to místo z Krkonošských 70 - končí zde úvodní 15km dlouhé stoupání) přes Liščí horu na konečnou vleku Zahrádky nad Pecí. Za celou cestu jsme moc běžkařů nepotkali. Cestou po sjezdovce dolů jsme měli před sebou jako na dlani Sněžku, kde se jako na potvoru začalo měnit počasí. Ani jme se nesešli do půlky sjezdovky a už tam bylo azuro. To nasere.